ŠPERKY PODLE MATERIÁLU

14.9.2019

NA VÝROBU KVALITNÍCH ŠPERKŮ SE MŮŽE POUŽÍT MNOHO RŮZNÝCH MATERIÁLŮ. JE DŮLEŽITÉ VYBÍRAT Z NICH DŮKLADNĚ NA ZÁKLADĚ ZVLÁŠTNÍCH VLASTNOSTÍ DANÉHO KOVU, ALE TAKÉ JE POTŘEBA VZÍT V ÚVAHU PREFERENCE OBDAROVÁVANÉ ČI OBDAROVÁVANÉHO. MEZI NEJČASTĚJŠÍ TYPY KOVŮ POUŽÍVANÝCH PŘI VÝROBĚ KLENOTŮ PATŘÍ ZLATO, STŘÍBRO A PLATINA.

ZLATO


Zlato je v klenotnictví stále číslo jedna. Je nejčastější volbou zejména proto, že je dostupné v různých cenových relacích a také ve více barvách. Ze zlata se vyrábí mnoho prstenů, včetně těch zásnubních, snubních a velké procento náušnic, přívěsků, náhrdelníků, náramků. Investiční zlato (všichni už to dobře víme) se může stát velmi dobrým způsobem, jak uložit peníze.


PROČ PRÁVĚ ZLATO?
Už od počátku věků si lidé zlato cenili pro jeho přirozenou krásu a zářivost, a proto pro mnoho kultur reprezentovalo slunce. Dnes si ho obvykle vybírají pro jeho kvalitu a tvrdost. Jde o kov vhodný ke každodennímu nošení, proto i prsteny byly v minulosti převážně zlaté, ačkoli dnes již máme nové trendy. Zlato je nejčastěji používaným a kupovaným kovem, má mnoho podob a barev. Jeho vysoká hodnota je všeobecně známá.


KOLIK KARÁTŮ?
Karáty vyjadřují podíl zlata v kovu. Čím vyšší počet karátů, tím nižší obsah nezlatých příměsí a tím hodnotnější kov.

Pozor! Nejen u investičního zlata si nepleťte karáty! V karátech vyjadřujeme také váhu diamantů a drahokamů, ale karáty používané k vyjádření váhy drahých kamenů jsou zcela jiné než karáty používané při určování zlata. Pro zlato se používá značka „kt“, která označuje podíl zlata v kovu (celek se dělí na 24 dílů). Pro drahokamy se používá značka „ct“, která označuje jejich váhu (přibližně 1 ct = 0,2 g). Ryzí zlato má plný počet karátů (tedy 24 kt), ale je příliš měkké na to, abychom ho běžně nosili jako šperk. Proto k němu musíme přimíchávat jiné slitiny.


ZLATO NEJČASTĚJI ZNÁME JAKO:
• 9kt ZLATO - 
nejlevnější forma zlata s 37,5 % ryzího zlata, šperky z tohoto kovu je o něco těžší ohnout, zároveň jsou však pružnější než kovy ve šperkařství s vyšším obsahem zlata; v České republice se šperky z 9kt zlata nemohou prodávat.
• 14kt ZLATO – obsah zlata tvoří 58,5 %, jde tedy o nejčastější, „klasickou“ formu ušlechtilého kovu, která je zlatou střední cestou.
• 18kt ZLATO – punc zlata 18k obsahuje 75 % ryzího zlata a je ideální pro náročné; obecně nejlépe odolává zubu času.

Můžeme se setkat také s 22kt a 24kt zlatem. Na evropském trhu se šperky s tímto počtem karátů příliš nevyskytují, ale těší se velké oblibě v Indii, na Arabském poloostrově, v jihozápadní Asii apod. Mohou být nejen skvělou a hodnotnou ozdobou, ale také typem investičního zlata. Ve Spojených státech amerických se kvůli zavedené klenotnické tradici používá zlato s 10 kt, které má velmi blízko k tomu 9kt.

BARVA
Nejpopulárnější variantou zlata je žluté zlato, kterému v poslední době výrazně konkuruje zlato bílé, a třetici doplňuje zlato růžové barvy. Mnoho šperků se také vyrábí z kombinace různých barev zlata – o těchto špercích pak říkáme, že jsou vyrobeny z dvou-, tří- nebo vícebarevného zlata.

ŽLUTÉ ZLATO
Žlutá variace zlata se vyrábí přimícháním různých kovů, většinou mědi či zinku, které zaručují, že barva časem nezajde.

RŮŽOVÉ ZLATO
Tento kov se vyrábí převážně přimícháním mědi, která dodává šperku načervenalý nádech, a tato barva se také časem neztratí. Tradiční růžové zlato obsahuje 75 % zlata, 22,25 % mědi a 2,75 % stříbra, kdežto tzv. „červené zlato“ tvoří 75 % zlata a 25 % mědi a má výraznější narudlý odstín – růžové zlato tedy barevně variuje podle složení.

BÍLÉ ZLATO
Zlato v bílém odstínu se vyrábí smícháním čistého zlata a bílých kovů, jako například stříbra nebo palladia. Do složení bílého zlata se v některých zemích přidává i nikl, ten je však ve většině států zakázán. Šperky z bílého zlata se běžně potahují rhodiem, které dodává zlatu tvrdší povrch a ještě bělejší nádech. Barevné rozdíly v rámci téže barevné skupiny zlata můžeme pozorovat u šperků obsahujících rozdílné množství karátů.


 

PLATINA


Platina je nejvzácnější a nejdražší z ušlechtilých kovů. Její nepřekonatelná pevnost a odolnost z ní činí velice vyhledávaný šperkařský materiál.

PROČ PRÁVĚ PLATINA?
Platina je extrémně odolná vůči každodennímu nošení a je přirozeně bílá, takže nepotřebuje vybělování rhodiem jako bílé zlato. Ač ji lze objevit v různých předmětech starých téměř 3 000 let, jde o kov, který se začal ve velkém používat teprve před pár lety. K hlavním důvodům se řadí především vysoká teplota tání (u platiny je to kolem 1700 °C, zatímco u zlata je pouze kolem 1200 °C) a neuvěřitelná odolnost vůči korozi. Platina symbolizuje sofistikovanost a je známá zejména ve vyšší společnosti.



RYZÍ PLATINA?
Platina se zpravidla ve špercích nevyskytuje zcela ryzí, ale obsahuje různě vysoké procento příměsí. Aby bylo možné označit klenot jako platinový, musí obsahovat alespoň 95 % tohoto ušlechtilého kovu – zbytek tvoří ruthenium, které zvyšuje tvrdost kovu. Platinové šperky nesou označení 950/1000. Kromě toho existují i platinové slitiny, v nichž už je drahého kovu méně – obvykle populární bývá i kombinace 90 % platiny a 10 % irridia. Na trhu se objevují i slitiny s nižším množstvím platiny.


STŘÍBRO


Stříbro se stejně jako zlato používá na výrobu šperků už odnepaměti. Bílošedý kov je výrazně levnější než zlato a platina. Je však také o něco měkčí a poddajnější. Nemělo by se dlouhodobě nosit každý den, proto se obvykle nedoporučuje jako vhodný kov pro snubní a zásnubní prsteny. Stříbro navíc také oxiduje, tedy černá působením sirných par a sirovodíku ve znečištěném ovzduší, někdy k zčernání vede i příliš kyselé pH pokožky. Na druhé straně se ale dá jednoduše vyčistit prostředky na čištění stříbra, nebo hadříky napuštěnými speciální tekutinou. Stříbro se proto zpravidla potahuje tenkou vrstvou rhodia, která zvyšuje jeho odolnost vůči okolním vlivům a brání tak jeho oxidaci a poškrábání. Vzhledem k tomu, že se kov během nošení odírá a vrstvička se ztenčuje, je třeba nechat šperk v pravidelných intervalech znovu u klenotníka potáhnout.

JAKÝ TYP STŘÍBRA?
Ryzí stříbro je velmi měkké a jako takové i snadno poškoditelné. Proto se často mísí s dalšími kovy, které zlepšují jeho vlastnosti – především tvrdost. Do bílošedého drahého kovu se zpravidla přidává měď a na základě poměru stříbra a mědi se určuje ryzost kovu. Šperk následně nese puncovní značku, jež číselně vyjadřuje kvalitu stříbra. Vedle nejčastěji se vyskytujících punců 925 a 999 se objevuje i stříbro s puncem 900, které se dříve používalo na výrobu klenotů. Číslo 800 označuje stříbro na předměty denní potřeby (například příbory).

Mezi nejobvyklejší typy stříbra patří:
• ryzí stříbro (fine silver): jeho ryzost se pohybuje na úrovni .999 a je výjimečně lesklé. Na výrobu pravidelně nošených šperků se nehodí, protože je měkké a snadno se ohýbá. Využívá se spíš jako investiční stříbro a na výrobu pamětních mincí
a medailí. Ryzostí stříbra Ag 999 se označují stříbrné cihly, které jsou určeny pro nákup a výkup.
sterlingové stříbro (sterling silver): co je sterlingové stříbro? Slitina kovu, která obsahuje 92,5 % ryzího stříbra a 7,5 % příměsi. Nejčastěji přidávaná měď vytváří lehké zakalení a občas červenou nebo purpurovou patinu. Korozi stříbra způsobuje ve vzduchu přítomný sirovodík, proto by se nenošené šperk měly vždy bezpečně uložit do krabičky nebo šperkovnice. Puncovní značka 925 je velice známá.
• niklové stříbro (nickel silver): není vlastně vůbec stříbro. Pod tímto názvem se skrývá slitina mědi, niklu a zinku. Někdy se mu také říká německé stříbro (German silver).
• niello (niello): černá slitina stříbra, mědi a olova se používá na smaltování šperků. Málokdy je z ní klenot celý vyroben.
• elektrum (electrum): slitina stříbra a zlata se stopovým množstvím dalších prvků se nachází v přírodě, a proto v ní poměr drahých kovů značně variuje. Ve starověkém Egyptě bylo velice oblíbené na výrobu šperků



Vedle šperků ze stříbra a stříbrných slitin existuje i bižuterie z neušlechtilých kovů (nejčastěji mosazi), která se upravuje postříbřením (silver plate), což je tenká vrstvička ryzího stříbra natažená na šperk z obyčejného materiálu. Takový kousek je velmi levný, ale vrstva stříbra se rychle ošoupe.

RHODIUM


Rhodium patří mezi drahé kovy a příbuzné platiny. Není zrovna staré, objeveno bylo až na počátku 19. století a svůj název získalo podle růžově zbarvených sloučenin, které tvoří (rhodon = řecky růže). V přírodě se vyskytuje zpravidla ryzí a ve společnosti dalších ušlechtilých kovů, například platiny (Ural) nebo zlata (Jižní Amerika).

PROČ PRÁVĚ RHODIUM?
Rhodium je zcela bílý platinový kov, který se využívá k potažení šperků ze stříbra nebo bílého zlata k vylepšení jejich vlastností. Rhodiování, které je dražší než zlacení, zvyšuje tvrdost a odolnost
klenotů a chrání je před korozí. Šperky potažené tímto drahým kovem:
• vynikají svým leskem,
• méně se opotřebovávají běžným nošením,
• pomaleji stárnou,
• jsou hypoalergenní


Stříbrné a zlaté šperky potažené rhodiem jsou na první pohled k nerozeznání od těch takto neupravených. Rozdíl je viditelný až po pár měsících nošení. Rhodiovaný šperk je třeba si nechat pravidelně každé 2-3 roky zkontrolovat a znovu potáhnout tenkou vrstvou kovu. Šperky čistě z rhodia se nevyrábějí.

PUNC


Punc je úřední označení výrobků vyrobených z drahých kovů. U zlata punc vyjadřuje pouze početkarátů, nikoli však jeho barvu. 18kt prsten z bílého zlata bude proto mít stejnou puncovní značku jako prsten z 18kt žlutého zlata. Puncovní úřad má za úkol podrobně prozkoumat vše vyrobené ze zlata, stříbra či platiny, a tyto předměty pak musí být i patřičně označeny. Existuje malá skupina produktů, které punc nemusí mít, například zlaté mince, šperky s obsahem méně než 0,5 g zlata nebo méně než 0,3 g stříbra.

Novinky na e-mail

Zajímají vás informace o investičním trhu s cennými kovy?
Zanechte nám svůj e-mail a my vám je pošleme.